Stiahnite si Acrobat Reader



   
 
ÚVODNÉ SLOVO
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN, predseda redakčnej rady
Úvodné slovo
HLAVNÁ TÉMA
Prof. MUDr. Pavel Seeman, Ph.D. – editor hlavnej témy
DNA laboratoř Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol, Praha
Neurogenetika
RNDr. Anna Uhrová Mészárosová, Ph.D.
DNA laboratoř Kliniky dětské neurologie, 2. LF UK a FN Motol, Praha
Prof. MUDr. Pavel Seeman, Ph.D.
DNA laboratoř Kliniky dětské neurologie, 2. LF UK a FN Motol, Praha, Centrum lékařské genetiky a fetální medicíny, GENNET, s. r. o., Praha
Genetika hereditárních spastických paraplegií
Mgr. Jana Zídková, Ph.D.
Centrum molekulární biologie a genové terapie, Fakultní nemocnice Brno
Doc. RNDr. Lenka Fajkusová, CSc.
Centrum molekulární biologie a genové terapie, Fakultní nemocnice Brno
Genetika dědičných svalových onemocnění
MUDr. Emílie Vyhnálková, Ph.D.
Ústav biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha
Mgr. Zuzana Mušová, Ph.D.
Ústav biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha
MUDr. Alena Zumrová, Ph.D.
Klinika dětské neurologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha
MUDr. Eva Košťálová
Klinika dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha
MUDr. Martin Vyhnálek, Ph.D.
Neurologická klinika 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha
Dědičné cerebelární ataxie u dospělých
MUDr. Martin Vyhnálek, Ph.D.
Kognitivní centrum, Neurologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha, Mezinárodní centrum klinického výzkumu, FN u sv. Anny v Brně
MUDr. Emílie Vyhnálková, Ph.D.
Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN v Motole, Praha
Doc. MUDr. Jan Laczó, Ph.D.
Kognitivní centrum, Neurologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha, Mezinárodní centrum klinického výzkumu, FN u sv. Anny v Brně
Genetika Alzheimerovy nemoci pro klinickou praxi
PREHĽADOVÉ ČLÁNKY
MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D.
Neurologické oddělení Ústřední vojenské nemocnice, Institut neuropsychiatrické péče, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha
CGRP monoklonální protilátky v profylaktické léčbě migrény
MUDr. Jiří Piťha
MS centrum při Neurologickém oddělení KZ, a. s. – Nemocnice Teplice, o. z., Teplice
Bezpečnostní monitorace eskalační léčby roztroušené sklerózy
Doc. MUDr. Jarmila Szilasiová, PhD.
Neurologická klinika UPJŠ LF a Univerzitná nemocnica L. Pasteura, Košice
Spektrum ochorení neuromyelitis optica
MUDr. Martin Pretl, CSc.
INSPAMED, s. r. o. – neurologická ambulance a spánková poradna, Institut spánkové medicíny, Praha
Obstrukční spánková apnoe s nadměrnou denní spavostí jako rizikový faktor usnutí při řízení ve světle zdravotní způsobilosti řídit motorová vozidla
Z POMEDZIA NEUROLÓGIE
MUDr. Tomáš Novák, Ph.D.
Národní ústav duševního zdraví, Klecany , 3. lékařská fakulta UK, Praha
Depresivní porucha po cévní mozkové příhodě
U třetiny pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) se rozvine klinicky významná deprese (PSD). Vyšší riziko je u pacientů s depresivní poruchou v anamnéze, rozsáhlejší CMP a výraznějším narušením motorických a kognitivních funkcí. S ohledem na spojení mezi PSD a vyšší mortalitou, horším výsledným fungováním a úrovní motorického a kognitivního postižení, je včasné rozpoznání PSD a její léčba zásadní krok v péči o pacienty po CMP. Dosavadní studie naznačují jak účinnost antidepresiv (AD) v léčbě PSD, tak efekt na celkové fungování včetně zlepšení motorického deficitu, podobně se AD jeví jako potenciálně použitelná preventivní intervence. První volbou zůstávají AD skupiny SSRI, je však nutno počítat s iniciálními nežádoucími účinky a možnými lékovými interakcemi a reflektovat možné zvýšené riziko krvácivých příhod. Jiná antidepresiva jsou buď spojena s vyššími riziky (tricyklická AD) nebo nejsou dostatečně prověřena (novější AD). Vzhledem k dobrému bezpečnostnímu profilu, účinnosti u starších osob a efektu na kognitivní funkce se zajímavou alternativou k SSRI jeví vortioxetin. Psychosociální intervence, minimálně zaměřené na edukaci o PSD, podpoře pečovatelů a zvyšování adherence k léčbě jsou nedílnou součástí intervencí a v kombinaci s AD zvyšují šanci na uspokojivý výsledek. Stimulační metody jsou aktuálně rezervované pro závažné případy PSD nebo jako alternativa AD, nicméně důkazy o účinnosti (a u ECT bezpečnosti) jsou limitované.
Kľúčové slová: cévní mozková příhoda, depresivní porucha, antidepresiva

Poststroke depression
One third of stroke survivors develop a clinically significant depression (poststroke depression, PSD). A higher risk is in patients with a history of depressive disorder, a more severe stroke and a more pronounced impairment of motor or cognitive functions. Given the link between PSD and higher mortality, worse outcomes, and a more pronounced motor and cognitive impairment, early recognition of PSD and its treatment is a crucial step in a care after stroke. Previous studies suggest the efficacy of antidepressants (ADs) in both the treatment of PSD and the effect on daily functioning including alleviation of motor impairment, and a possible usefulness of ADs for prophylaxis of PSD. SSRIs remain the first choice in PSD, but initial side effects, drug interactions, and the possible increased risk of bleeding events should be considered. Other ADs are either associated with higher risks (tricyclic ADs) or have not sufficiently proven their effect (newer AD) in PSD. Among them, vortioxetine seems to be an interesting alternative to SSRIs due to its good safety profile, efficacy in the elderly, and an effect on cognitive function. Psychosocial interventions providing at least an education about PSD, a support for caregivers, and strategies to improve adherence to treatment should be an integral part of collaborative care intervetions to improve treatment outcome. Stimulation methods are currently reserved for severe PSD cases or as an alternative to ADs, but evidence of efficacy (and of a safety concern in ECT) is limited.
Key words: stroke, poststroke depression, antidepressants
INFORMÁCIE Z PRAXE
MUDr. Vojtěch Mrňka
Neurologické oddělení, Středomoravská nemocniční, a. s. – Nemocnice Prostějov
Akutně vzniklá močová inkontinence – manifestace syndromu kaudy equiny nebo klinicky izolovaného syndromu?
MUDr. Marek Hakl, Ph.D.
Centrum léčby bolesti, Chirurgická klinika FN a LF MU, Brno
Léčba nenádorové průlomové bolesti
MUDr. Simona Halusková
Neurologická klinika LF a FN Hradec Králové
MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D.
Neurologická klinika LF a FN Hradec Králové
Doc. MUDr. Martin Vališ, Ph.D.
Neurologická klinika LF a FN Hradec Králové
Alemtuzumab a léčba roztroušené sklerózy v současné klinické praxi
FARMAKOTERAPIA
MUDr. Ondřej Strýček
Centrum pro epilepsie Brno, 1. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno, Masarykova univerzita, Středoevropský technologický institut – CEITEC, Centrum neurověd, Brno
Prof. MUDr. Ivan Rektor CSc., FCMA, FANA, FEAN
Centrum pro epilepsie Brno, 1. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno, Masarykova univerzita, Středoevropský technologický institut – CEITEC, Centrum neurověd, Brno
Perampanel – kam s ním II?
PRÁVNA PORADŇA
JUDr. Šárka Špeciánová
Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK, Praha
Jaká jsou přesná kritéria k odebrání řidičského průkazu neurologicky nemocným?
created by © zooom.sk s.r.o.